Jdi na obsah Jdi na menu

Vrba – latinský název salix

 

 Ačkoliv je všeobecně známo, že včelí pastva z vrb v předjaří je zcela nezastupitelná, literatura použitelná na toto téma téměř neexistuje.
Na druhou stranu pojednání o rostlinném rodu Salix by bylo velmi obsáhlé, neboť např. ve VÚ  Kunovice je shromážděn sortiment téměř 600 druhů vrb. Pro včelařství jich bylo vybráno v roce 1975
13 druhů s postupnou dobou rozkvětu. Poradit v tomto případě je možno, ale vybrat si musí každý sám podle místních podmínek.

Velmi dobře zpracovaná a srozumitelně podaná je následující publikace:
MOTL, ŠTĚRBA, KODOŃ
Vrby pro včelí pastvu najdete zde podrobné a užitečné informace. Bylo by velmi prospěšné tuto knihu znovu vydat.
Dále existuje  unikát od doc. Jindřicha CHMELAŘE
Generis Salix iconographia a její textová část Přehled evropských druhů rodu Salix.

Včelařsky významné vrby

Úvod

Vrby skýtají včelám od časného jara nejen lehce stravitelný pyl, ale i nektar, a tím všestranně podporují jarní rozvoj včelstev. Doba rozkvětu vrb je modifikována každým rokem povětrnostními podmínkami, a tak vrby pravidelně rozkvétají v době, kdy příznivě ovlivní jarní rozvoj včelstev.

Jehnědy časněji kvetoucích vrb jsou chráněny stříbřitými chloupky podpůrných šupin květů a lépe odolávají mrazu, jinovatce i ledovce než jiné včasně kvetoucí dřeviny, např. líska. Různá doba květu druhů, forem a kříženců vrb prodlužuje období časné včelí pastvy a zvyšuje pravděpodobnost využití produkce pylu včelami i při proměnlivém počasí.

Později kvetoucí vrby vyplňují snůškovou mezeru pylu do rozkvětu ovocných stromů, se kterými kvetou současně naše stromové vrby. Včely sbírají vrbový pyl i v období, kdy mají k dispozici pyl jiných rostlin. Z toho důvodu má smysl vysazovat pro včely formu vrby trojmužné, kvetoucí celé léto.

Vývojově mladý rod vrby patří k nejbohatším rodům dřevin na světě, má okolo 500 druhů. Četné druhy vykazují velikou variabilitu, u několika druhů je známo přes 100 přirozených variant. Vrby se mezi sebou velmi snadno kříží, což zmnohonásobuje četnost forem. K původním vrbám patří např. miniaturní vrba bylinná (Salix herbacea L.), vrba plazivá (Salix repens L.), která nepřesahuje výšku 1 m, dále četné keře různé velikosti, ale též mohutné stromy, např. vrba bílá (Salix alba L.), které dorůstají výšky přes 25 m. Různotvárnost pěstovaných vrb je člověkem násobena vegetativním rozmnožováním vybraných forem a mutací, které by v přírodě v další generaci nepřežily.

Ekologická amplituda rodu Salix je široká. Areál vrb se rozkládá v Evropě, Asii a v Severní Americe. Sahá do velehor na hranici vegetace a za polární kruh, na druhé straně do tropických pralesů. Četné vrby snášejí zamokření půdy, některé druhy jsou přizpůsobeny dlouhodobým záplavám v lužních lesích, jiné rostou na bažinách, další na rašeliništích, ale jsou též vrby, které dobře rostou na vysýchavých stanovištích, některé dokonce na vátých píscích a v polopouštních oblastech. Bez nadsázky je možno říci, že není stanoviště, vhodného pro růst dřevin, na kterém by nemohl růst jeden nebo více druhů vrb, za předpokladu, že je splněn ekologický požadavek všech vrb, značné nároky na přímé oslunění.

Vrby patří k pionýrským dřevinám, které obsazují nově vytvořenou nebo uvolněnou půdu. Rychle lokalitu zakryjí, ale jsou v přirozeném procesu vytlačeny stinnými dřevinami, které se v jejich krytu uchytí, postupně je přerostou a zastíní.

Pokud nejsou vrby shora zastíněny, chovají se jako dřeviny s kratším věkem, tj. stáří keřů dosahuje 2030 let, stáří stromů 6080 let.
Vrby jsou odděleného pohlaví, pestíkové
samičí a prašníkové samčí. Samičí jedinci produkují velké množství drobného semene. Při zachování správné agrotechniky lze ze semene vypěstovat poměrně snadno velký počet semenáčků, pochopitelně se zastoupením obou pohlaví. Většinu vrb lze dobře vegetativně množit zimními osními řízky, což umožňuje zachovat a v libovolném množství rozmnožit vybrané cenné formy pro nejrůznější účely. Má to mimořádný význam také pro šlechtění. Některé druhy vrb příbuzenstva jívy se takto obtížně množí, ale byly vypracovány způsoby jejich vegetativního rozmnožování. Schopnost zakořeňování se u kříženců vrb dědí většinou dominantně. Výhodně toho bylo využito při křížení jívy s dobře kořenícími druhy vrb.

Využití vrb

Výsadbou různých druhů vrb v blízkosti včelímu jsou včelaři schopni vlastními silami v omezeném rozsahu zlepšit ranou snůšku pylu a nektaru a dosáhnout tak přirozeného a účinného podnícení jarního rozvoje včelstev. Pouze rozsáhlé uplatnění včelařsky významných vrb pro jiné hospodářské účely může podstatně rozšířit pylovou včelí pastvu. Jen tak je možné rozšířit různé vrby v daleko větším měřítku za využití technických a finančních možností jiných organizací. Rozšíření včelí pastvy bude dalším přínosem těchto kultur.

Vrby se přirozeně vyskytují v naší krajině a jsou značně zastoupeny v takzvané rozptýlené vysoké zeleni. Bohužel, při necitlivém provádění hospodářských úprav krajiny, zcelování pozemků a úprav toků, byla vysoká zeleň v naší krajině často silně zredukována. Při plánované rekonstrukci krajiny mohou vrby přispět významným podílem mezi jinými dřevinami, protože jejich sadební materiál lze vypěstovat poměrně snadno a levně a protože v prvních letech velmi rychle rostou.

Vrby se v krajině uplatňují především v břehových porostech malých a velkých toků a nádrží, a to buď keřové druhy nebo i druhy stromové. Jsou vhodné pro zakládání různě vysokých ochranných pásů a živých plotů ze stromových forem nebo keřů. Dále lze vrby využít pro založení zasakovacích pásů, které brání půdní erozi a pomáhají přeměnit povrchový odtok vody v zemní.
Keřovými vrbami lze využít ve formě remízků vlhké až mokré pozemky, které dosud leží ladem. Stromové vrby se mohou pěstovat pro rychlou produkci dřeva na zamokřených půdách v lužních lesích, kde jiné dřeviny nemohou růst. Vhodných stanovišť pro pěstování porostů stromových vrb je v našich lesích poměrně málo ve srovnání s jinými hospodářskými dřevinami. Z hlediska produkce dřeva jsou proto vrby v našich podmínkách méně významné, ale možnosti jejich pěstování jsou využity jen v malém měřítku.

Včelařský význam mají vrbové porosty na Žitném ostrově a na jižní Moravě. Obmýtní doba stromových vrb je 30 let. Vrbové dřevo je v silných dimenzích využitelné na dýhy v nábytkářství, slabší dimenze jsou vhodné pro průmysl celulózy a papíru a na výrobu dřevotřískových desek. Novým aspektem využití vrbových kultur je každoroční těžba nadzemní biomasy, která se v rozdrcené formě může uplatnit jako palivo.
Na lesní paseky, případně spáleniště, nastupují v přirozené sukcesi hlavně vrby z příbuzenstva jívy. Plní důležitou biologickou funkci přípravných dřevin a přežívají v mladých kulturách, jsou postupně porostem cílových dřevin vytlačovány. Mechanické vykácení všech exemplářů vrb nepřispívá ke zlepšení lesního prostředí a samozřejmě silně omezuje včelí pylovou pastvu. Pomístně ponechání těchto vrb v kulturách je prospěšné vývinu kultury cílové dřeviny a na okrajích porostů mohou vrby růst až několik desítek let.

V bezlesé krajině se pro myslivecké účely zakládají remízky, kde je opět vhodné využít vrby, protože rychle obsadí lokalitu, jsou beztrnné, pro zvěř poskytují vhodnou potravu a přispějí k rozšíření biocenózy v zemědělsky převážně využívané krajině. V blízkosti větších měst se začaly zakládat plantáže selektovaných klonů vrb, které slouží k získání ozdobného proutí „kočiček“. Pro včely mají tyto plantáže dvojí užitek. Jednak zůstane na plantáži vždy dostatek malých větévek s jehnědami, které nejsou vhodné na řez, jednak nejsou tak intenzívně ničeny vrby na původních lokalitách, kde se „kočičky“ dosud často vandalským způsobem získávají.

Speciální druhy a klony vrb se pěstují v prutnících k získání proutí pro košíkářské účely. Tyto vrby jsou většinou těženy před rozkvětem, jen v některých případech se těží v době květu, kdy jsou v míze a vhodné na loupání.

Z uvedených příkladů velmi různorodého uplatnění vrb je patrno, že současným použitím sortimentu vrb vhodného pro včelařské účely lze rozšířit vrby na poměrně rozsáhlých plochách v krajině a podstatně tak ovlivnit včelí pylovou a z části i nektarovou pastvu.

Selekce pro včelařské účely

Pro včelařské účely byly dosud vysazovány vrby většinou bez hlubších znalostí druhů, odrůd a klonů a jejich pěstebních požadavků. Stávalo se tak často, že byly stromové vrby nebo veliké keře vysazeny na prostorově omezených místech, kde nemohly splnit očekávaný účel, a bylo je nutno často odstranit dříve, než začaly kvést.

Neznalost stanovištních a pěstebních požadavků vedla často k nezdaru vrbových kultur. Množení vrb se dělo většinou nárazově, nahodile a často nekvalifikovaně, protože žádné okrasné školky pro kolísavou a malou poptávku dosud nepřevzaly pěstování bohatšího sortimentu včelařských vrb.
Neúspěchy rozšiřování včelařskýcn vrb se neustále opakovaly.

Aby tento bezvýchodný kruh byl přerušen, navázali užší spolupráci Český svaz včelařů, Výzkumný ústav včelařský v Dole a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti stanice v Uherském Hradišti.

Ve výzkumné stanici se řešila problematika vrb z různých hledisek a v různém rozsahu od r. 1945, takže práce s tímto rodem má zde již dlouholetou tradici. Byl zde shromážděn bohatý sortiment vrb, který v dneší době činí téměř 600 položek.

Selekce vrb pro účely včelařské byla z popudu Českého svazu včelařů řešena od r. 1969. V první etapě ukončené v r. 1975 byl podle požadavků Českého svazu včelařů vybrán sortiment třinácti klonů vrb, které by měly být včelaři především pěstovány.

Při selekci se pracovníci zaměřili vedle zdravotního stavu a rezistence vůči chorobám na maximální produkci pylu a na pěstební kritéria, jako je snadné množení zimními osními řízky, větší keře až malé stromy, se zohledněním časné a dále postupné doby kvetení.

Snahou bylo vytvořit z vybraných klonů souvislou „linku“ produkující vrbový pyl hlavně do období květu ovocných stromů a též v letním období. Ke 12 vybraným klonům byl zařazen 1 klon jívy, (který nelze přímo množit zimními osními řízky, ale pro jeho mimořádné kvality se vyplatí jeho množení roubováním na řízky dobře kořenících vrb.

Sortiment všech 13 vybraných klonů roste dobře na vodou uspokojivě zásobených lokalitách, s hlubší půdou, od nížin do podhorského pásma. Z těchto vrb by měly být zakládány účelové kultury v nejbližším okolí včelínů, při poměrně malém nároku na prostor.

 

 

název český
(latinský)

klon

 

vrba egyptská
(S. medemii Boiss.)

S-012

vrba lýkovcová
(S. daphnoides Vili.)

S-021

vrba lýkovcová
(S. daphnoides Vili.)

S-161

vrba jíva
(S. caprea L.)

S-026

vrba Smithova
(S. x smithiana Willd.)

S-008

vrba mechovitá
(S. muscina Dode)

S-082

kříženec jívy a vrby mechovité
(S. caprea L. x S. musica Dode)

S-171

kříženec vrby egyptské
(S. medemii Boiss. x wind)

S-037

vrba pestrá
(S. x dichroa Doll.)

S-224

kříženec vrby popelavé a nachové
(S. x pontederana Willd.)

S-173

vrba trojmužná stálekvetoucí
(S. triandra L. .Semperflorens)

S-430

vrba černající
(S. nigricans Sm.)

S-177

vrba lesklá
(S. lucida Mtihl.)

S-175